2. ročník Malloryho spacáku

Termín:
23.5. - 24.5.2003
Místo:
kdekoliv mezi Poličkou, Novým Městem a Blatinami
Organizátoři:
Andy, Puštík, Renča, Novotňák, Anděla
Účastníci:
Demoteam - Markéta, Sabina, Eliška, Štěpán
Dva dalamánci - Marušák, Pavel, Filip, Iva
Kryšpínovi luční motýlci - Oťík, Jarda, Michal, Tomáš
Šelmy - Gita, Lea, Komiš, Tonda

Letos jsme pro účastníky připravili trasu mimořádně fyzicky a tudíž i psychicky náročnou. Byla charakteristická svou délkou, na úkor lehčích šifer a nápověd. Znamenalo to, jeden chybný úsudek a družstvo se již většinou vyřadilo z možnosti dokončit závod ve stanoveném limitu. Podobný problém potkal postupně všechna družstva a tudíž vyrovnaně postupovala a posléze skončila téměř ve stejném místě. Můžeme proto prohlásit, že letos zvítězili organizátoři.
Závod byl odstartován večer z Pomezí u Poličky nápovědou, ve formě kulturní vložky - divadelního majstrštyku "Balada o zavraždění kupce Ovárka", v podání divadelního spolku organizátorů, doplněnou obrazovou galerií z tohoto příběhu, ze štětce Renaty Novotné-Měřínské. Pomineme-li uměleckou hodnotu tohoto představení, je možné konstatovat, že nápověda byla dostatečná a družstva vyrazily. V krátké době družstva dobyla první kontrolu - smírčí kříž na silnici Polička - Bystré a začala hledat kontrolu druhou - propustek u křižovatky.

Tady se ukázala změkčilost organizátorů, kteří vzdor tomu, že odkázali závodníky na propustek, nakonec usoudili, že tento je obzvláště hnusný a proto umístili zprávu spolu s blikačem na přilehlý strom. Jedině Šelmy se popasovali s touto zprávou chlapsky a ve chvíli, kdy objevili blikač, dobyli v úplné tmě text zprávy, přičemž zbytek družstva hartusil u propustku, aby zmátl ostatní družstva. Demoteam a Kryšpínovi luční motýlci po drobné nápovědě a neúspěšném oblehání nějakého vojenského prostoru, jakož i areálu Poličských strojíren objevili zprávu také. V době kdy opouštěli třetí kontrolu, nakonec využili nápovědu i Samuldi, pardon Dva dalamánci a dobyli kontrolu první, přičemž obléháni areálu Poličských strojíren už měli za sebou také.

Třetí kontrola s nápovědou světlušky ti sdělí zprávu obzvláště zrychlila Demoteam, který nevyčkal až Novas zabliká zprávu morseho abecedou, ale naopak, neomylně vyrazil do Jimramova (dvě kontroly napřed) protože usoudil: světlušky - broučci - Karafiát -Jimramov (rodiště pana Karfiáta), kde se pokoušel vyčíst řešení z bití kostelního zvonu, probuzením obyvatelky rodného domu, hledáním hrobu (pohřben byl naštěstí někde úplně jinde). Posléze také využili nápovědy telefonem. Mezitím zbylá družstva s obrovským náskokem Šelem vylezli na vápenku a začaly luštění. Odvážným, ale jinak poněkud méně obdařeným Šelmám, toto trvalo 5 hodin, a tak se pořadí opět promíchalo a do čela se dostali dosavadní aucajdři -Kryšpín a jeho luční motýlci.

Další průběh je pro mne mlhavý a závodníci se pro mne objevili až na hradu Štarkov. Tady na ně čekala hradní nádrž plná vody. Tady bych jenom ozřejmil, že není pravdou, že by organizátoři úmyslně znečistili tento reservoir výkaly, či močí. V každém případě vylovení devíti kamenů z vody a bláta bylo zajímave již tím, že družstva dorazila většinou jenom v polovičním počtu, protože je předchozí úkoly rozdělily. První se tohoto úkolu zhostil tým Kryšpínovi..., který posléze vyrazil. Před odchodem likvidační zadní voj, před zraky težko chápající šelmy Gity naházel kameny zpátky do nádrže a výlov začal s novou silou, ale tentokráte s mírně erotickým nádechem. Napůlsvlečené Šelmy a Štěpán z Demoteamu prohledávali bahnité dno, nepozorovaně se v kalné vodě vošahávali, aby nakonec chladnokrevné Šelmy vylovili stěžejní kameny. Ve chvíli, kdy jim dorazil zbytek družstva, již měly vyřešeno a hnaly své chlapy svinským krokem, bez oddechu dál. Demoteam se nakonec také zkompletoval, vzbudil Markétu, vyluštil a vyrazil…O Samuldech mi není nic známo, v každém případě na ně jsem nečekal, protože jejich ráchání v blátě již nemohlo být zajímavější než ráchání se Šelem.
Další kontrola Vlčí kámen byla prověrkou inteligence a dlužno říct, že všichni za lidovku. Zpráva POHLEDECKÁ PIMPALA 7, vedla některé k úvahám, že řešení a zároveň i cílem je hospoda v Pohledci, otevírajíci svou náruč zmučeným tělům závodníků přesně v 7 hodin. (No tamti vod toho Kryšpína) Jiní zase navštívili v Pohledci dům č.p. 7, kde vyburcovali nějakou osmdesátiletou babičku již ulehávajíci na smrtelné lože otázkou, zdali zná Andyho, znovu k životu. Bohužel ani to nebylo ono. Správně si počínal lezecky nejslabší Demoteam, který našel na Pohledecké skále cestu tohoto jména a této klasifikace. Z posledních sil se ještě vydal k obrům na Studnicích, ale dobýt další zprávu už nedokázal. Tady vůbec končí osudy všech účastníků totálním vyčerpáním, puchýři, otlaky, vlky, namoženými těmi, nebo onými klouby.
Malloryho spacák spočíval na dně Blatinského rybníku, který jak je známo vznikl jako pozůstatek ledovce, který se mimořádně rychlým pohybem, díky zrychlené rotaci zeměkoule počátkem 40-tých let minulého století sem nadryftoval z oblasti Himaláje. Tento ledovec pravděpodobně uvěznil ve svých útrobách také části slavné expedice z roku 1924. Spacák byl vyzvednut společnými silami za použití speciální techniky.

Následný večírek však bohužel nesl pečeť značného vyčerpání všech družstev a tudíž ze spacáku ubylo pouze cca čtvrtina objemu. Dopito muselo být na zcela mimořádném večírku druhý den v Josefovském údolí pod Býčí skálou.

Sláva vítězům, čest poraženým!

Andy

P.S. Popis je mým osobním prožitkem této akce, žádná z postav není zcela smyšlena, pouze některé příběhy podléhají autorské nadsázce a licenci.