V sobotu 7. 2. 2015 se sešla necelá stovka lyžařů na blatinském gruntu Vysokohorských sportů aby, jak říkají staří bardi VHS, prověřili své síly a schopnosti před náročnou lezeckou zimní sezónou a utkali se v souboji běžeckých štafet klasickou technikou. Počasí závodníkům letos konečně přálo a hřejivé sluníčko bylo odměnou za několik posledních prosněžených, propršených a profoukaných ročníků. I sněhová nadílka byla dostačující na to, aby organizátorům dovolila upravit téměř původní trať závodu. Čáru přes rozpočet jim udělala jenom Lesní správa, která nečekaně změnila klidové zóny pro zvěř a tak místo náročné výškové partie mezi Kadovem a Fryšavskými hájenkami organizátoři vymysleli méně náročnou trasu vedoucí po mírně stoupající lesní cestě směr Blatka, čímž pádem mohli zajíčci, koloušci a srnečci nerušeně odpočívat ve svých pelíšcích. Zato organizátoři neodpočívali ani chvilku, jelikož bylo třeba naházet dobrý kilometr trati vedoucí mezi kadovskou vodárnou a onou výše zmíněnou lesní cestou neprostupnými bažinami. Také neodvodněné svahy nad hospodou U Kolouška na Samotíně jim daly dost zabrat.

Zbytek trasy projel vcelku bez problémů skútr zapůjčený ze svrateckého lyžařského oddílu. Značení trati bylo spíše intuitivní, jelikož závod je horolezecký a orientaci v terénu je třeba neustále trénovat

Od brzkého rána se v zázemí chalupy závodníci pečlivě připravovali na start. Mazali lyže, zkoumali teplotu, přemazávali lyže, nanášeli vrstvy vosku, klistru, jiného vosku....


Výpočetní středisko už bylo v báru taky na značkách a mohla začít registrace.

Pro závodníky byl k letošnímu půljubilejnímu ročníku připraven i módní textil z dílny Marťase Křížka, takže si závodníci mohli za mírný poplatek navrch odvézt i fešné mikiny a trika.

Jako první se na start postavili ti nejmenší. Podařilo se sestavit celkem čtyři štafety mladších školních dětí ve věku 6ti až 11ti let. Na přibližně půlkilometrové trati svedly lítý boj především tři dětské štafety.


V prvním kole vedla Rampouchovic Zuzka těsně před Anitou Cikánkovou a tento náskok udržela i přebírající Amálka Pilátová před Šimonem Cikánkem.

Závodníci na třetí pozici ovšem zamíchali nečekaně pořadím a do vedení se dostala Anita Cikánková znovu startující jako třetí. Na druhé místo se z třetí pozice probojovala Klárka Pánková, která se dostala před Markétku Rampouchovou. Nutno ovšem podotknout, že Markétka bojovala jako lvice a s vidinou medaile a květinového daru v podobě žíhané chryzantémy předvedla naprosto strhující výkon. S časem 7 minut a 20 sekund předstihla i zkušené závodníky a v celkovém hodnocení se ocitla jako nejmladší účastnice závodu na šesté příčce žebříčku.

Vítězi dětské štafety se tedy nakonec stala Cikánkovic dětská štafeta před štafetou ve složení  Klárka Pánková - Matyáš Matějka - Klárka Pánková. Na třetím místě se umístily holky Rampouchovic a Amálka Pilátová.

V této chvíli už ovšem za chalupou vrcholila nervozita, jelikož se schylovalo k hlavnímu závodu štafet a na startovním poli se to hemžilo závodníky. Všemu tomu zmatku vévodily zářivě modré ledňákové kombinézy Klubu extrémních běžkařů.

V Kudrnovském stánku bylo připraveno občerstvení včetně čaje s rumíkem pro dobrou náladu,

vlajky sponzorů krásně značily startovní a cílovou rovinku a na start se připravovaly ženské štafety v počtu sedmi, z toho tři veteránské, nebo raději jak to nazval Hudys, štafety "starších holek".

Ženy se utkaly na trati 3x5 km, vlastně dle mých měření spíš 6 km. O čtvrt hodiny později startující mužská štafeta měla trať naopak trošku kratší než avizovaných 10 km, asi 9,3 km. V mužských štafetách letos vystartovalo téměř padesát závodníků, celkem to dalo dohromady 17 štafet, mezi nimi ovšem tři ženy, kterým byla pětka krátká a z nichž všechny doběhly ve velice slušném čase, Barbora Novotná dokonce 22. z celkového pořadí s časem 49 minut 10 sekund.


Bohužel některým členům mužských štafet dala orientace zabrat a nepodařilo se jim proběhnout celou trať, proto musely být dvě štafety diskvalifikovány. Budiž jim k dobru, že se přiznali


V ženských štafetách se na prvním místě umístila štafeta ve složení Dana Skálová (s nejlepším ženským časem 29 minut 44 sekund)-Petra Orsáková-Léňa Boháčová před VHS štafetou ve složení Olga Stuchlíková-Bára Černošková-Míša Poborská. Třetí místo vybojovaly naše loňské novačky Kristýna Ševčíková a Anička Jančevová, přičemž Kristýna zvládla trať dvakrát. Zahanbit se nenechaly ani starší holky. Ve veteránské kategorii zvítězila štafeta ve složení Šárka Pavelková-Nora Hodečková-Romana Podlucká před štafetou kojících matek Gábiny Fejtové, Kateřiny Hudečkové a Vlaďky Volné. Třetí příčku obsadila štafeta ve složení Ivana Huvarová, Hana Novotná a Eva Jarolímová.

První příčku v mužských štafetách již tradičně obhájili několikanásobní vítězové Mauglího memoriálu, nanuci z Tesláckého klubu extrémních běžkařů, tentokrát v sestavě Petr Kincl, Miroslav Světlík a s nejlepším časem závodu Tomáš Harry Harašta (37 minut, 35 sekund). Za nimi se na druhém místě ocitla štafeta Leona Pffeifera, Jana Rady a Libora Pořízka a třetí příčku obsadila smíšená VHSkovo-Teslácká štafeta Stanislav Pilát - Ondra Marvánek - Mira Čejka. První místo ve veteránech připadlo štafetě Pavla Zourka, Tomáše Pohla a Richarda Slámy před štafetou Budíků (Michal a Miloš) a Davida Náhlovského. Na třetím místě se umístilo duo veteránů VHS - Pepa Uhera a Toníček Bělík (Tonda běžel též dvě kola)

Po doběhu na závodníky čekala v jídelně ředitelská zelňačka, která posléze večer a následující ráno zvýšila vytíženost místních toalet na 200 až 300%. Příště dám na radu zkušenějších a uvařím raději gulášovku

Zádrhel nastal s vyhlašováním výsledků, jelikož šéf výpočetního střediska byl zaskočen nebývalým množstvím závodníků a několika diskvalifikacemi a nemohl se dopočítat. Naštěstí barman Radis zaskočen nebyl, takže krize byla překonána neustálým přísunem zlatého moku a vyhlášení jsme se dočkali v celkem plném počtu. Po předání cen následovala volná zábava na báru, případně krátká vyjížďka na Kadov se zastávkou v hospodě U Kolouška a opravdu spanilou jízdou zpět na grunt. Někteří si své lyžařské vybavení vylepšili natolik, že již nebyli druhý den schopni nastoupit do závodu jednotlivců

Povětrnostní podmínky následujícího dne ovšem připomínaly situaci na Zlatém návrší roku 1913, takže ředitelka závodu chvíli zvažovala jeho odvolání. Od tohoto úmyslu ji odvrátily až dva telefonáty závodníků z Brna mířících na Blatiny se slovy, že do té "hančoviny" teda jdou. Trať nemělo vcelku cenu upravovat, foukalo totiž tak, že sníh padal vodorovně a stopy byly zaváté během několika minut. Přesto všechno se na start i nedělního dopoledne postavilo 24 odvážných závodníků - 13 mužů, 8 žen a dokonce 3 děti. Kupodivu nikdo nezemřel, nezranil se a dokonce ani nezabloudil

V dětské kategorii bezkonkurenčně zvítězila Helenka Juříčková s časem 58 minut 24 sekund na pět kilometrů před Klárkou Pánkovou a Amálkou Pilátovou.

V mužích se na první příčku probojoval Leon Pffeifer před Pavlem Svobodou z VHS a Martinem Pospíšilem. Poslední jmenovaný zvítězil i v kategorii veteránů před Petrem Jarolímem a Pavlem Nečasem.

V ženách obhájila již několikáté vítězství Bára Novotná před veteránkami Hankou Černoškovou a Evičkou Jarolímovou. Na třetím místě starších holek se umístila Vlaďka Volná.

Občerstvení nedělního závodu zajišťoval stánek s francouzskými palačinkami a punčem zaparkovaný ve forhausu chalupy, protože ven by psa nevyhnal

Závěrem bych chtěla poděkovat všem závodníkům - byli jste skvělí, organizátorům - kéž by Vás příští rok bylo víc a především sponzorům akce - firmám Alpsport, Sunsport, Kudrna, BEMANIAX a Českému horolezeckému svazu a domovskému oddílu VHS Brno za jejich štědré dotace.

Už se těším na příští ročník.

Renča

Výsledkové listiny letošního ročníku zde: http://www.vhsbrno.cz/nastenka/index.php#i60