Atlas Adventure 2015

Po roce jsme se opět vydali na Atlas Adventure, tentokrát v o něco vyšším počtu a ve všech dospělých kategoriích. Chlapy reprezentoval Kubo s Márou a smíšená VHS/Tesla dvojice Čáp a Plantážník. Holky dvě dvojky Jíťa s Eliškou a Bára s Míšou a do mixů nastoupil pawr s Kolouchem.

Akce začla stejně jako loni. Kolona na D1 hned za Brnem a z dvouhodinové rezervy najednou nic nezbylo. Byli jsme rádi, že jsme na místo dojeli včas ale i tak docela v pohodě, půl hodiny před koncem registrace. Noční etapa se letos více motala kolem Davidova Mlýna. Úkolem bylo pokud možno bez chybně projít laserovou prolézačku, odrazkovou dráhu, z písmen na klackách složit slovo „Přehrada Kružberk“, pamatovákem přenést barevnou postavičku z místa A do místa B, dovézt svíčku na lodi z prostředka rybníka, hodit tři míčky z šesti do vyhrazeného cíle, přejít lajnu poslepu s podporou druhého z dvojice, posbírat na ostrůvku čtyři různé barvy neonů, za 2minuty donést běháním co nejvíce kamínků a nakonec jak už bývá zvykem koupání v bazénu, kde bylo třeba vylovit 8 puku s písmeny, z nichž pak složit slovo Kočkodan. Někteří byli zklamaní z toho že to není na čas, takže šli na pivo už v polovině časového limitu, jiní si užívali koupele v bazénu až do posledních minut. V noční etapě byli všichni skoro stejně úspěšní a rozhodovali jen drobné počty bodů, nejčastěji v počtu donesených kamínků v dvouminutovém limitu.

Po noční etapě se všichni těšili na ráno. Výklad trati v 7 ráno a start hlavní části závodu v 8 hodin. Taktiky byli různé a v podstatě se rozhodovali na poslední chvíli. Třeba já a Kolouch jsme se pořád nemohli rozhodnout, zda se vydat rovnou na třetí stanoviště a první dvě si nechat na konec, nebo jít od začátku a postupně. Finální rozhodnutí padlo až s odstartováním a vyjeli jsme na Bike Cross u Davidova mlýna, takže zvítězila volba postupného plnění. Na kole jsme projeli malý trail a posbírali první body. Po biku jsme šli na orienťák pomocí fotomapy a pak na lanové centrum. V centru byla trošku tlačenka, takže jsme museli vyčkávat. Zde jsme potkali Jíťu s Eliškou, které zřejmě měli stejnou taktiku.

Na druhém stanovišti jsme s Kolouchem každej vylezli jednu cestu, jeden boulder, překonali lanové překážky, slanili přehradu a odjeli na lodi. Disciplíny byli podobné jako loni. Po dvou hodinách jsme se konečně přestali motat kolem Davidova mlýnu a vyrazili jsme po silnici směrem k Slezké Hartě. Na třetím stanovišti byla střelba ze vzduchovky přes vzrostlou trávu a na panáčky který nebyli vidět. Za daných podmínek jsme nemohli nastřílet víc než nula bodů. (nedostali jsme ani žádný za to, že jsme tam dojeli). Čtverka byla šifra, kterou jsme si vyzvedli, ale nevyluštili, za vyzvednutí jsme ale později dostali aspoň 10 bodů. Při cestě na páté stanoviště kde byl Cross Běh (musím říct že to moc běh a ani Cross nebyl) jsme posbírali nějaké nepovinné kontroly. Jedna nás chtěla zmást skoro zakroužkovanou zříceninou hradu, jenže to se Kolouch nenechal a i když jiná dvojice hledala kadibudku na zřícenině, která byla už asi celá zřícená, vyrazila směrem k chatce, kde viděla kadibudku k níž se vztahovala kontrolní otázka. Při cestě na šesté stanoviště jsme opět vysbírali nějaké nepovinné kontroly a veselých dam na šestce jsem se pověsil na hrazdu, kde jsem moc nevydržel a Kolouch chudák nestihl čínskýma hůlkama přeházet moc hrášků z misky do druhé misky. Druhá část stanoviště byl ještě výšlap na rozhlednu na Velkém Roudném, kde jsme museli zjistit letopočet u zvonu. Poslední sedmé stanoviště u Slezské Harty bylo časově náročné. Prvně jsme museli chvíli pádlovat na druhou stranu, odtud vyběhnout na orienťák s deseti kontrolami. Prvních devět jsme našli docela v pohodě, desátá nám dala trošku zabrat. Naštěstí na doporučení Čápa, kterého jsme na stanovišti potkali jsme si vzali vodu. Bez ní v parnu hodinu a půl orieťáku nevím jestli bych dal. I s plnou flaškou na začátku mi na konci voda chyběla. Z desátého stanoviště byla celkem dlouhá cesta kopřivami, dlouhou trávou přes oboru k výchozímu bodu. Po delším občerstvení jsme si šli ještě zaplavat (součást třetího úkolu na stanovišti) a vydali jsme se zpět do kopce kolem Velkého Roudného, Malého Roudného a dál již sbírat nepovinné kontroly. Čas do šesté se pomalu krátil a tak jsme se raději po jedné nepovinné kontrole vydali po silnici zpět. 20min před limitem jsme dorazili k lezení, kde jsem ještě rychle vylezl dvě cesty, a Kolouch se snažil vyluštit šifru. Tu bez úspěchu (já jsem se o to ani moc nesnažil, protože šifry nejsou vůbec moji silnou stránkou :D)

17:58, dvě minuty před limitem jsme dorazili do cíle na Davidův mlýn. Na kole jsme zas najeli asi něco málo pod 50km a pěšmo/běžmo něco málo pod 10km, odhaduju.

Nejlépe z naší brněnské výpravy se umístila Míša s Bárou na druhém a Jíťa s Eliškou na čtvrtém místě v ženách. Šestí Mára s Kubou, dvanáctí Čáp a Plantážník v mužích a v mixech já a Kolouch na sedmém místě.