Letní horoškola VHS Brno

Letní horoškola VHS Brno
1. - 6.8. 2017
Chata pri Zelenom plese
počet účastníků: 35
autoři fotografií: nováčci a instruktoři

Začátkem srpna 2017 jsme uspořádali letní Tatry – pokračování jarní části naší horoškoly. Na tuto akci se přihlásilo neuvěřitelných 17 nováčků (za posledních 10 roků nejvyšší počet). V takovémto počtu není moc možností se v Tatrách ubytovat, a tak jsme opět zavítali na Brnčálku. Krásné počasí nám připravilo 4 dny parádního lezení. Během 4 dnů lezení jsme zdolali zajímavými lezeckými i víceméně chodeckými cestami několik vrcholů – Kozí štít, Kozí Kôpku, Čierný štít, Jastrabiu vežu, Lomnický štít, Malý Kežmarský štít, Kolový a Jahňačí štít…

A další povídání již ...

Novinky z Tatier – Petr Daněk

Co nového v Tatrách? Na Jastrabce se objevila Madonna. Z Kolového štítu zmizel dřevěný kříž. Na Brnčálce mají nové záchodky. V Pietrzak-Surdykowski jsou nově vyvrtané štandy (4x). Objevilo se mystérium Černého štítu: ve vrcholovce se opakovaně objevuje víc zápisů, než bylo na štítu spatřeno lezců, a přitom eticky je vše v naprostém pořádku. A kromě toho ve stěnách nad Zeleným plesem vznikla spousta nových zážitků, které si odtud odvážejí účastníci letošní horoškoly.

Letošním hitem byly dlouhé hřebenové túry. Zdá sa, že po všech těch letech v Dolině Bielej vody už nám ty direttissimy, Weberovky, Červené převisy a plotny Pavúkov i Dieškovcov zevšedněly a láká nás něco nového, romantického, s příchutí exotiky. A tak stoupáme Medenými lávkami na Lomničák, Karbonkulovým hrebeňom na Belasú vežu a dál až na Kolový, na Jahňací štít hrebeňmi z Kopského sedla i od Kozího štítu i Německým rebríkom skrz nejvyšší tatranskou stěnu do Ušatého sedla a dál západní hranou na vrchol Malého Kežmaráku. Je sice pravda, že při těchto túrách mnohdy zůstalo lano v batohu, a když už jsme ho vytáhli, stačily k průběžnému jištění smyčky ledabyle poházené po hrotech kolem cesty; zato si ale užíváme daleké obzory, pocity neomezeného prostoru a ještě k tomu můžeme shora pozorovat těch pár staromilců, co vyklepávají ruce pod převisy a marně se snaží zatlouct skoby do ploten hluboko pod náma. Je nová doba, nastavujeme nový trend.

Poděkování patří tatranským ochráncům přírody za... CENZUROVÁNO!  Mladým horalkám a horalům za vynesení všech těch egreštovic, marhuľ a rybízovic, bez nichž by takové výkony jistě nevznikly. A především náčelníkovi za zcela bezchybný timing, díky kterému nás první deštík stihl až při sestupu do Tatranských Matliar. Zkrátka letos vše klaplo a jediné zápisy, které po nás zůstaly – kromě těch v našich organických i elektronických paměťových médiích - jsou ve vrcholovkách a na baru, a ne v aktualitách Horské záchranné služby.