Začíná to jako vždycky. Nenasněží a nenasněží, celej leden nic a na Hromnice i to málo co bylo, pro jistotu roztaje. Chytám nerva a začínám zajišťovat náhradní tratě ve Vysočina Areně. Čtrnáct dní před závodem napadne na Blatinách pět čísel, u vodárny na Samotíně možná deset
. Týden před závodem se vydává zhruba deset organizátorů na tratě závodu a nahazují i listy z borůvčí podél cesty. A pak to přijde:
v úterý před závodem se roztrhne sněhová peřina a začíná sypat. Ve čtvrtek se mi podaří ukecat rolbaře, aby udělal odbočku z turistických tratí a projel mi finishovou zatáčku až k chalupě. Přijíždím ve čtvrtek večer. Hurá, zatáčka je najetá téměř profesionálně, podmínky jsou super:-) Tak snad to letos konečně klapne na jedničku. V pátek ráno se vydáváme kolíkovat tratě, odpoledne dorazí Tomáš s "tentokrát funkčním" skútrem a upravuje mužskou i ženskou trať. Večer ještě projíždím část tratě a musím zkonstatovat, že podmínky jsou ideální. Páteční večírek je trošku divočejší, takže někteří okusí i služby Novoměstské nemocnice, což jim ovšem nezabrání v zítřejším startu
. Jenže to by nebyl Maugláč Maugláčem:
začíná to být asi tradicí, v noci z pátku na sobotu přechází fronta s hodně hustým sněžením, které vydrží až do sobotního oběda. A ráno je všechno jinak. Posílám na trať organizátory a skútr, který už zase stávkuje. Mezitím mi chodí smsky od závodníků, kteří se svými vozy zapadli na trati Brno-Blatiny. Posouvám start o půl hodiny. Některým se podařilo začátek stihnout, někteří to holt nestihli a některé slabší povahy, vyděšené varováním meteorologů, raději nevytáhli paty z Brna
. Nakonec závod štafet probíhá téměř podle plánu, i když musím uznat, že se nedají srovnávat časy závodníků rozjíždějících s časy uzavírajících štafetu
.
Odpoledne se znovu vydávám na trať a končím na Kadově. Večer mi přijdou opět super podmínky. Sněžení ustalo, skútr projíždí, no tak snad to aspoň zítra klapne. Jenže tohle je přece horolezeckej závod a to by Pánbu nedopustil, aby to ti dacani měli jen tak zadarmo. Kolem desáté se pokazí u Kadovské vodárny skútr - to už taky začíná být folklor Maugláče - a zachraňujeme aspoň Tomáše, skútr ponecháváme vlastnímu osudu. Přes noc nasněží dalších deset čísel mokrýho sněhu a ráno do toho začne regulérně pršet.
Přesto všechno je i na nedělním startu jednotlivců poměrně hodně odvážných, tentokrát netradičně i v ženské kategorii. Takže opravdu všem závodníkům veliké díky za báječnou atmosféru závodu a že jste se na to ani letos nevykašlali![]()
A díky patří samozřejmě našim milým sponzorům: CK Kudrna, CK V-Tour, Alpsport Brno
Dále bych chtěla poděkovat: Martině Pavlovcové za zorganizování krásných nových trik závodu, Katce Rujbrové za sponzoring dětských sladkých cen, Martinu Křížkovi a Marče Žižkovské za zbrusu novou grafiku závodu, Cigimu za obětavou pomoc při celé organizaci závodu a za přesné zmapování trati, Vildovi Pavelkovi za vydatnou pomoc při úpravách tratí, řidiči skútru Tomáši Řezníčkovi, časomíře Došlíkovi, výpočetnímu středisku v tradičním složení Hudysek - Šéfová, mému muži za podporu a zajištění barové občerstvovací stanice, barmanům Vendulce, Radce a Jirkovi, všem dalším organizátorům na tratích, kontrolách, nebo u startu a mé dceři za to, že se kvůli mě letos naučila běžkovat![]()
Závod se uskutečnil za finanční podpory Českého horolezeckého svazu.
Výsledky závodu najdete na nástěnce.
Fotky by Renata Pilátová, Staňa Pilát, David Křivánek, David Kouřil