Víkend na Rabštejně

Termín: 23. - 24.9.2006
Místo: Rabštejn
Účastníci: nováčci z Horoškoly 2006 a ti ostatní

Víkendový výlet na Rabštejn byl pokračováním Horoškoly pro letošní nováčky. S očekáváním výborné akce jsme se připojili a rozhodně jsme nelitovali...

Cesta se trošku zkomplikovala díky dopravním potížím, uzavírkám a zácpám. Vytrvalostí a zarputilostí jsme se ale dostali až na místo. Poté, co jsme minuli značku „Zóna klidu”, která byla doprovázena značkou zákazu všeho, jsme se vedeni turistickými ukazateli a rozcestníky (zelená, pak žlutá a spousta jinejch barev) ocitli na louce hned vedle hospody. První kroky vedly právě tam.

Hospůdka před pár lety vyhořela, ale nyní je již úplně opravená a září novotou. Hospodští v pohodě, polévka výborná, pivo jakbysmet. Chvíli jsme poseděli, uvítací večírek se rozběhl, ale nakonec zůstal v klidných mezích a všichni (jen lehce „opivení”) se rozešli stavět stany. Někteří to zapíchli rovnou pod korunami stromů, což byla dobrá volba z důvodů krásného výhledu=)

Následující den jsme se rozprchli do skalního města. Lezení je tu pohodové (typu Vysočina), ale jsou tu i solidní stěnky s cestami střední obtížnosti. Celkem každý, až na pány 10kaře, si tu přijde na své. Hlavně, tato oblast je krajinově velkolepá=) Překrásný výhledy střídá útulný lesík a až 30ti metrové věže.

Večer následovala opět kulturní vložka výletu a snad všichni se nahrnuli do místní hospůdky. Večírek se nevídaně povedl. Řešila se různá témata, jako např. znamení zvěrokruhu (nejvíce se probírali Kozorozi, Ryby a Radka pořád mumlala něco o Beranech), dále pak sexuální problémy japonských žen, Andy pouštěl do oběhu tradiční historky, které večně slaví úspěch a další a další zajímavá témata (jmenovitě ani podrobněji si je bohužel nepamatuji). Veselí panovalo do pozdních večerních nebo možná brzkých ranních hodin. Někteří museli být sice odneseni pod „svůj” strom, ale to nezměnilo nic na výborné atmosféře a skvělé společnosti.

Ráno bylo krušnější, ale kde kdo to rozchodil. Jen Radka s Ondrou pracovali na plánu pravidelného sexu pro Radku, který by jí měl dle Andyho pomoci k lepším výkonům na skalách. Jinak se šlo opět lézt. Výkonnostní hranice sice klesly, ale i tak to bylo fajn.

Odpolední loučení bylo smutné, nedalo se ovšem nic dělat. Snad se opět brzy sejdeme...
Za všechny bych chtěl poděkovat Tomovi a všem ostatním účastníkům akce za super víkend.

Mrnda